Vstoupíte-li dnes do specializovaného obchodu s hračkami a s deskovými hrami, býváte překvapeni, kolik fantastických nápadů dokázali výrobci zábavy pro děti i dospělé zrealizovat. Zábava k lidskému životu neodmyslitelně patří, ale nelze ji paušalizovat a sestavit jednotný evropský model, který platí pro každého. Zvláště ne pro Českou republiku. V tomto ohledu se výrazně odlišujeme od zbytku světa.
Dostihy a sázky
My Češi je známe z počátku 90. let, tehdy byly vůbec první deskovou hrou, kterou bylo možno zabavit celou rodinu na několik hodin. Obliba dostihů se také přenáší z generace na generaci, a přestože jsou na trhu jiné zábavné kreace, tato suverénně vítězí.
Trh je dnes zásoben dokonce několika stovkami her, ale Češi jsou velice vybíraví. Za dobrý titul považují pouze takový, jehož pravidla nejsou fádní a primitivní. Musí jít o důmyslný nápad plný napětí, s vtipnou pointou, pokud možno s nekonečným množstvím řešení. V zahraničí se prodává skutečně leccos a lidé jsou tam schopni bavit se i nad docela hloupou, zato stylovou hrou. To však neplatí v Česku.
Nesmrtelné „Člověče nezlob se“
Když se někoho ze starší generace budete ptát, jak by se chtěl bavit s dětmi po večerech na horách, vychrlí na vás seznam, který se takřka shoduje s ostatními lidmi. Pro dospělé stačí na hory vzít jednohlavé a „žolíkové“ karty, Člověče nezlob se, vrhcábové kostky, pexeso a šachovnicové hry typu šachů a dámy. Jsou to staré dobré zábavné variace ještě z dob, kdy mnoho výrobků tohoto typu na trhu neexistovalo, a přesto se lidé dokázali báječně bavit.
Právě improvizace a schopnost tvořit vlastní zábavu i s omezenými možnostmi jsou brzdou současným výrobcům v komerčním pojetí zábavného průmyslu. Pravdou je, že právě Dostihy a sázky a Monopoly jsou podepřeny reklamním tažením ze strany výrobců, a že existuje řada produktů, které již dávno zmiňované tituly překonaly, jenže právě nostalgický vztah k zábavným večerům z doby před dvaceti – třiceti lety je určujícím prvkem vývoje tohoto druhu trávení volného času v České republice.