Rubrika: Sport

Fotbalisté i hokejisté jsou v dnešní době zkrátka „jako v bavlnce“. K dispozici mají skoro nepřetržitě celý tým odborníků, kteří se starají o jejich zdraví a potřebnou regeneraci. Lékaře, fyzioterapeuty, maséry i výživové poradce. Existují skutečně sporty vhodné jen pro opravdové drsňáky? Ale ano! To je „jiná liga“. Některé se stále hrají. Pár z nich vám představíme.

Eskymácká olympiáda

Jedná se opravdu o drsné sporty drsných mužů. Dokazuje to například jedna z jejích disciplín. Při té se soupeři přetahují za uši. Cílem je ho protivníkovi utrhnout. V tvrdých podmínkách zkrátka vyrůstají tvrdí chlapy!

 

Ragby na Antarktidě

Toto ragby není jen obyčejné ragby, je ještě tvrdší. V Antarktidě jsou značně nebezpečné, extrémní životní podmínky i na běžný pobyt. Ale vědci tam pravidelně pořádají klání drsného sportu v tomto ještě drsnějším prostředí. Opustí bezpečnou základnu a jdou na to!

Hra „Ba“

Vymysleli ji Vikingové. Vzhledem k tomu, že původní hlavní rekvizitou byla v této hře uříznutá hlava nepřítele, dnes ji hrají v civilizovanější verzi. Hlavu nahrazuje kožený míč. Hraje se tradičně v jednom skotském městečku s názvem Kirkwall. Aktéři se rozdělí do dvou týmů. Horního a dolního. Míč se hodí do ulic a hráči mají za cíl dostat ho na druhou, nepřátelskou stranu města. Na konce zápasu je obvykle značně poničeno město i hráči. Obyvatelé se ale na další zápas těší a vůbec je nenapadne na něco si stěžovat. Inu tradice!

 

Sloní pólo

Pólo se slony prý vymysleli na jednom setkání na večírku jeden bohatý Skot (ten dodal slony) a jeden bohatý podnikatel – šéf mezinárodní konzultační společnosti a především dobrý hráč póla (ten uměl dobře pólo). Hraje se vlastně stejně jako to klasické. Jen místo koní sedí hráči na slonech a kladivo v jejich rukou má tři metry.

 

Zápas s chobotnicí

Tyto zápasy byly populární v Americe v šedesátých letech. Tenkrát je tam bylo možné sledovat i v televizi. Boj probíhal na mořské mělčině, odkud měl silák dotáhnout chobotnici na břeh. Ale nešlo o nějaké „mrňouse“. Zápas probíhal s těmi většími, které mohou mít i čtyřicet kilo! A nejtěžší verze zápasu probíhaly bez dýchacího přístroje!

 

Já si myslím, že sport je opravdu hodně důležitý, že sport je důležitý opravdu pro každého člověka, protože já sama si opravdu nedokážu představit, kdybych také už vůbec nemohla sportovat. Třeba kdybych měla opravdu i nějaký vážný úraz, protože když budete mít úraz, tak je potom logické, že potom také nebudete moci sportovat anebo dělat něco, co by vás bavilo. Já jsem dříve jezdila hodně často na kole a také na kolečkových bruslích a samozřejmě, že na kolečkových bruslích jsem měla opravdu veliký a škaredý pád. To jsem také potom týden anebo i více dní byla v nemocnici.

Potom jsem ještě doma dva týdny měla domácí léčení, byla jsem z toho opravdu hodně nešťastná, protože mě zrovna čekaly závody. Takové závody, kdy jsem právě měla jezdit na kolečkových bruslích. Potom další týden jsem měla závodit na kole, nebylo to sice nic extra, žádné velké extra závody, ale bylo to spíše takové okresní. Takové okresní závody ve sportu. Měl tam být i můj bratr a také moje sestra. Moje sestra se mnou měla jezdit na kolečkových bruslích, protože i ji kolečkové brusle moc bavily. Můj bratr zase jezdil moc rád na kole, měl takové opravdu kvalitní odpružené kolo.

A víte, co se stalo? Když se můj bratr právě chystal na kolové závody, tak mu to kolo někdo ukradl. To kolo stálo skoro pětatřicet tisíc korun, a to kolo měl sotva měsíc. Naštěstí ale policie tohle vyřešila a našla ho během pár hodin. Můj bratr byl z toho opravdu hodně nešťastný, že si nehlídal kolo, protože také dostal vynadáno od mých rodičů. Vlastně od našich rodičů, ale od té doby si můj bratr dává alespoň na kolo pozor. Byla jsem opravdu naštvaná, že nějaký soutěžící právě mému bratrovi ukradl kolo, když měl soutěžit ve sportu. Opravdu hodně mě to ranilo, protože můj bratr potom vůbec nevyhrál a vůbec ani nemohl soutěžit. Nedostal se ani do dalšího kola. A máte také nějaký oblíbený sport? Sportujete anebo raději odpočíváte doma u gauče? 

Řeknu vám, že sport je moje oblíbená aktivita, moc ráda, sportuji a sportuji pravidelně. Dříve jsem hrála holčičí fotbal. Když jsem tohle vždycky řekla klukům od nás ze školy, že hrají holčičí fotbal, tak se mi vždycky smáli, protože oni měli za to, že holky nemůžou hrát fotbal. Že fotbal je jenom pro kluky a navíc kluci ani nevěděli, to jsme byli asi v šesté třídě, že vůbec existuje fotbal pro holky. A je logické, že fotbal hrají ve většině případů pouze jenom muži.

Pánové totiž jsou takoví, že mezi sebou soupeří, i když moje maminka zase říká, že absolutně fotbalu nerozumí, že vůbec nechápe, co je to za sport, že se lidé jenom honí za míčem a kopou do něj do nějaké sítě. Moje máma ani nevěděla, že je to vlastně brána. A také jsem jí kolikrát vysvětlovala pravidla fotbalu, protože moje maminka chtěla zjistit, jak fotbal vůbec funguje. Jaké má pravidla a proč vlastně mě tohle láká? Řeknu vám, že mě pravé fotbal lákal kvůli tomu, že se tam hlavně běhá a také je tam nějaký adrenalin, protože kdybych jenom běhala, třeba sprintovala, tak by mě to vůbec nebavilo.

Protože proč? takhle bych běhala na hřišti za míčem. Ve fotbale alespoň běhám za míčem a mám z toho nějaký užitek. Moc mě baví, třeba když dám góly a řeknu vám, když jsem byla opravdu druhá nejlepší v našem týmu, že jsem byla nejlepší v tom, že dávám góly. Pokud máte rádi sport a třeba žena a hrajete fotbal, tak si z toho nic nedělejte. Nic si z toho nedělejte ani v případě, kdyby se vám někdo smál. Myslím si, že na tom není vůbec nic k smíchu a je to spíše obdivuhodné, že ženy také chtějí dělat sport, který je spíše jenom pro muže. Dokonce i moje dcera, které je šest let, už také přemýšlí, že by dělala nějaký sport. Sama jsem jí navrhla fotbal nebo florbal. Samozřejmě že, ale moje dcera se rozhodne sama, co bude chtít dělat. 

Sportování mě vždycky moc bavilo. Vždycky jsem si říkala, že bych chtěla závodně plavat. A tak jsem si řekla, že zkusím chodit do nějakého kroužku plavání. A musím říct, že jsem byla velmi ráda, když mě v tomhle maminka podporovala. Tatínek sice byl ze začátku proti, protože on se bál. Můj tatínek se bál, že se třeba někde v bazénu utopím. Nicméně jsme museli s maminkou otce přemlouvat, že přeci na bazénu je všechno kontrolované. Ovšem nám to moc nepomáhalo. Nakonec to dopadlo tak, že jsme tatínka přemluvily, ale až asi po třech měsících. Bylo to docela pozdě. Plavací kurz už začal, ale nakonec jsem tam přece jsem nastoupila.

Sice už do rozjetého kurzu, ale mě to nevadilo, protože jsem byla ráda, že tam vůbec jsem. A potom to nastalo. Vůbec mě plavání nešlo. Sport pro mě nebyl asi navržený. A tak jsem si řekla, že ještě se chvilku budu snažit a potom uvidím. Nakonec jsem ale z kroužku plavání odešla. Maminka z toho byla nešťastná stejně jako já, jen tatínek se radoval, protože tatínek si myslel, jsem stále na to malá a že se tam v bazénu utopím. Jenomže mě to prostě nešlo plavat. Nezvládla jsem tu techniku, bylo mi asi sedm let a stále jsem neuměla plavat. Já jsem se chtěla naučit plavat kvůli tomu, protože otec slíbil, že až budu mít plavat, tak pojedeme k moři.

Bohužel se mi to nepodařilo. Plavat jsem se naučila až o rok později. A vím, že je to opravdu lehký sport, jak všichni říkají. Nicméně ale pro mě bylo plavání opravdu složitý sport. Nyní už plavou opravdu dokonale. A jsem za to velmi ráda. Nyní taky jezdím ještě na kole a musím říct, že je docela ze mě dobrá sportovkyně. A s otcem jezdíme na kole často, zvládáme ujet třeba i dvaceti kilometrovou vzdálenosti. A taky díky tomuto sportu, plavání a kole, mám taky dobrou postavu. A jsem za to velmi ráda, že otec se mnou jezdí na dlouhé jízdy na kole. 

Svalové křeče trápí jak profesionály, tak i amatérské sportovce. Křeče vám dávají jasný signál, že se svým tělem děláte něco špatně. Dalo by se říci, že je to jakýsi obranný mechanismus. Kde může být problém?

• nedostatek živin a nekvalitní strava
• neúměrná námaha těla

Můžete být ale v klidu, obě tyto příčiny mají řešení.

Pohlídejte si dostatek vitamínů a minerálů

Co konkrétně způsobí svalové křeče:

• nedostatek hořčíku
• nedostatek vápníku a draslíku
• nedostatek vitamínů skupiny B (zejména B6), D a E

Důkladně se zaměřte na svůj jídelníček. Máte pestrou, rozmanitou a vyváženou stravu? Jíte co nejvíce čerstvých potravin? Vyhněte se smaženým pokrmům, bílé mouce a sladkostem. Pokud si nejste jisti, že vitamíny a minerály doplníte stravou, není na škodu živiny doplnit pomocí suplementů. V lékárně vám jistě poradí, jaké přípravky pro vás budou vhodné (hořčík tam bude vždy).

Kde najdete?

• Hořčík – listová zelenina, obiloviny, ořechy, datle, banány, sušené meruňky, špenát, artyčok, čočka, fazole, cizrna
• Vápník – mák, mořské řasy, parmezán, chia semínka, mořské ryby, ořechy, květák, kapusta, brokolice
• Draslík – hovězí játra, hovězí maso, fazole, hrozny, banány, avokádo, jogurt
• Vitamíny skupiny B – sýry, maso, kvasnice, celozrnné obiloviny
• Vitamín D – rybí tuk a tučné ryby, vaječný žloutek
• Vitamín E – pšeničné klíčky, máslo, mléko, oříšky

Zvýšená fyzická aktivita

Při extrémní fyzické námaze se mohou objevit svalové křeče. Naše tělo tak volá po odpočinku. Na vině také může být:

• dehydratace
• vyčerpání
• přetížení svalů
• přehřátí
• náhlé ochlazení

Je-li to váš případ, dejte si od cvičení pauzu do druhého dne. Doplňte tekutiny, živiny a regeneraci rozšiřte například o masáž nebo vířivou koupel. Křeče se mohou objevit i pokud máte sedavé zaměstnání nebo jednostranně zaměřené zaměstnání. Špatné držení těla přetíží svaly v jedné oblasti a ve druhé naopak ochabnou. V takových případech na nic nečekejte a objednejte se k fyzioterapeutovi.

To, že je pravidelný pohyb velice důležitý, ví dnes již každé malé dítě. Měli byste chodit běhat, jezdit na kole nebo se hýbat doma, například na rotopedu, případně na veslovém trenažéru či na jiných cvičebních nástrojích, na kterých se dokážete hýbat obden alespoň půl hodiny, lépe však hodinu. Takto nejen můžete snadněji zhubnout než pouze se zavedením diety, ale také si tím snížíte krevní tlak, průtok krve a světe div se, díky vyplaveným hormonům štěstí může přijít i na lepší myšlenky. Aby však byl pohyb dostatečně efektivní, nesmíte zapomínat na jeden podstatný detail – pitný režim.

Co pít?

Mnoho začínajících sportovců přesně neví, jaké tekutiny do sebe před, při i po výkonu nalévat. Je to velice jednoduché, nejlepší je čistá pramenitá voda. Nemusíte kupovat balenou, ta z kohoutku poslouží stejně dobře a nemusíte za ní dávat takové nekřesťanské peníze. Kdo nemá čistou vodu příliš v lásce, může si ji ochutit troškou sirupu, ovšem pozor, měl by být bez cukru. Účelem sportování je mimo jiné i ubírání váhy, což se s přijímáním většího množství cukru do těla docela tluče. Je možné také zvolit alternativu v podobě slabého zeleného čaje, který také dokáže zavodnit, a ještě navíc vám dodá energii.

Kolik toho vypít?

Obdobně důležité jako co pít, je také kolik toho vypít. Zde není odpověď úplně jednoznačná, jelikož záleží na intenzitě cvičení, vaší váze, vašich zkušenostech se sportováním a v neposlední řadě také i na aktuálním počasí. V případě, že je venku něco kolo třiceti stupňů, počítejte s tím, že toho vypotíte opravdu hodně, a tudíž byste podle toho měli také doplňovat tekutiny. Zavlažit se byste měli vždy pár mnut před začátkem výkonu, ale jen lehce, abyste nebyli těžcí. Během výkonu pak v několika minutových intervalech stačí jen popíjet a až následně po skončení fyzické aktivity se napít pořádně. To udělejte i když zrovna nebudete mít žízeň.