Příjem tekutin je při sportování důležitý

Příjem tekutin je při sportování důležitý

To, že je pravidelný pohyb velice důležitý, ví dnes již každé malé dítě. Měli byste chodit běhat, jezdit na kole nebo se hýbat doma, například na rotopedu, případně na veslovém trenažéru či na jiných cvičebních nástrojích, na kterých se dokážete hýbat obden alespoň půl hodiny, lépe však hodinu. Takto nejen můžete snadněji zhubnout než pouze se zavedením diety, ale také si tím snížíte krevní tlak, průtok krve a světe div se, díky vyplaveným hormonům štěstí může přijít i na lepší myšlenky. Aby však byl pohyb dostatečně efektivní, nesmíte zapomínat na jeden podstatný detail – pitný režim.

bublinková voda

Co pít?

Mnoho začínajících sportovců přesně neví, jaké tekutiny do sebe před, při i po výkonu nalévat. Je to velice jednoduché, nejlepší je čistá pramenitá voda. Nemusíte kupovat balenou, ta z kohoutku poslouží stejně dobře a nemusíte za ní dávat takové nekřesťanské peníze. Kdo nemá čistou vodu příliš v lásce, může si ji ochutit troškou sirupu, ovšem pozor, měl by být bez cukru. Účelem sportování je mimo jiné i ubírání váhy, což se s přijímáním většího množství cukru do těla docela tluče. Je možné také zvolit alternativu v podobě slabého zeleného čaje, který také dokáže zavodnit, a ještě navíc vám dodá energii.
rajče s metrem

Kolik toho vypít?

Obdobně důležité jako co pít, je také kolik toho vypít. Zde není odpověď úplně jednoznačná, jelikož záleží na intenzitě cvičení, vaší váze, vašich zkušenostech se sportováním a v neposlední řadě také i na aktuálním počasí. V případě, že je venku něco kolo třiceti stupňů, počítejte s tím, že toho vypotíte opravdu hodně, a tudíž byste podle toho měli také doplňovat tekutiny. Zavlažit se byste měli vždy pár mnut před začátkem výkonu, ale jen lehce, abyste nebyli těžcí. Během výkonu pak v několika minutových intervalech stačí jen popíjet a až následně po skončení fyzické aktivity se napít pořádně. To udělejte i když zrovna nebudete mít žízeň.

Opravdu chlapské sporty

Opravdu chlapské sporty

Fotbalisté i hokejisté jsou v dnešní době zkrátka „jako v bavlnce“. K dispozici mají skoro nepřetržitě celý tým odborníků, kteří se starají o jejich zdraví a potřebnou regeneraci. Lékaře, fyzioterapeuty, maséry i výživové poradce. Existují skutečně sporty vhodné jen pro opravdové drsňáky? Ale ano! To je „jiná liga“. Některé se stále hrají. Pár z nich vám představíme.

domek u ledovce

Eskymácká olympiáda

Jedná se opravdu o drsné sporty drsných mužů. Dokazuje to například jedna z jejích disciplín. Při té se soupeři přetahují za uši. Cílem je ho protivníkovi utrhnout. V tvrdých podmínkách zkrátka vyrůstají tvrdí chlapy!

 

Ragby na Antarktidě

Toto ragby není jen obyčejné ragby, je ještě tvrdší. V Antarktidě jsou značně nebezpečné, extrémní životní podmínky i na běžný pobyt. Ale vědci tam pravidelně pořádají klání drsného sportu v tomto ještě drsnějším prostředí. Opustí bezpečnou základnu a jdou na to!

cvičitel slona

Hra „Ba“

Vymysleli ji Vikingové. Vzhledem k tomu, že původní hlavní rekvizitou byla v této hře uříznutá hlava nepřítele, dnes ji hrají v civilizovanější verzi. Hlavu nahrazuje kožený míč. Hraje se tradičně v jednom skotském městečku s názvem Kirkwall. Aktéři se rozdělí do dvou týmů. Horního a dolního. Míč se hodí do ulic a hráči mají za cíl dostat ho na druhou, nepřátelskou stranu města. Na konce zápasu je obvykle značně poničeno město i hráči. Obyvatelé se ale na další zápas těší a vůbec je nenapadne na něco si stěžovat. Inu tradice!

 

Sloní pólo

Pólo se slony prý vymysleli na jednom setkání na večírku jeden bohatý Skot (ten dodal slony) a jeden bohatý podnikatel – šéf mezinárodní konzultační společnosti a především dobrý hráč póla (ten uměl dobře pólo). Hraje se vlastně stejně jako to klasické. Jen místo koní sedí hráči na slonech a kladivo v jejich rukou má tři metry.

 

Zápas s chobotnicí

Tyto zápasy byly populární v Americe v šedesátých letech. Tenkrát je tam bylo možné sledovat i v televizi. Boj probíhal na mořské mělčině, odkud měl silák dotáhnout chobotnici na břeh. Ale nešlo o nějaké „mrňouse“. Zápas probíhal s těmi většími, které mohou mít i čtyřicet kilo! A nejtěžší verze zápasu probíhaly bez dýchacího přístroje!