V dřívějších dobách měli lidé přesně vyměřený čas pro práci a čas pro zábavu. Jít se bavit některý „pracovní den“, bylo považováno za nevhodné, někdy až hříšné.
·        Problém byl v tom, že těch pracovních dnů měli přeci jen o trochu více než my.
·        Proto se možná v těch svých volných dnech dokázali opravdu „odvázat“.
masky na masopust
Nejznámějším dnem, ve kterýž se všichni měnili podle libosti a užívali si veselí, byl (a dones někde i je) MASOPUST.
o   Každý rok v Čechách začíná šestého ledna a s ukončením se počítá na Popeleční středu.
Ačkoliv by se mohlo podle názvu tohoto staročeského svátku zdát, že v tomto období je pojídání masa https://pixabay.com/cs/photos/sv%C4%9Btla-slam%C4%9Bn%C3%A1-koleda-masopust-637688/zapovězeno, je tomu právě naopak. Ten název totiž zřejmě neznamená, že se máme v případě masa „postit“, ale že máme naopak maso „pustit“. Toto období je také radostné z toho důvodu, že se blíží jaro, a tudíž končí smutné zimní období.
·        Pro naše předky bylo ještě trochu složitější.
·        Pokud byla předchozí úroda malá, pak bylo v zimě krušno.
·        Masopustní oslavy mají tedy za úkol zajistit v hospodářství dobrou úrodu v příštím období, všem obyvatelům gruntu zdraví a bohaté potomstvo.

Radost už z dob pohanských

Karnevalové veselí je velice stará záležitost. Nejedná se o žádný ryze křesťanský svátek. Je tomu právě naopak. Celá řada rituálů, které ho doprovázejí, pochází z dob pohanských.
o   Mohlo by se také zdát, že se jedná jen o bezuzdné řádění a přejídání se.
o   I to by bylo omyl.
o   Je to v podstatě předem určený proces, který má svá pravidla.
kostým ze slámy
Jen pokud se každého roku opakuje masopustní veselí v přesně stanovený čas, je možné uchovat odvěký řád. Naši předkové také věřili tomu, že budoucí sklizeň závisí na tom, jak vesnice dokáže vyprovodit zimu a přivítat jaro.
·        Myslím, že nám se to v některých oblastech daří docela dobře.
·        Řepky každý rok utěšeně přibývá.
·         Někde není ani možné vyjít na procházku.